Výcvikový seminář v Bezměrově
O víkendu 29 -30.9. 2012 jsme byli s naší kníračkou na výcvikovém semináři Jiřího Ščučky. Téma semináře bylo „Poslušnost – přirozená komunikace a výcvik" a konal se v Bezměrově.
V sobotu brzy ráno jsme naložili všechny potřebné i nepotřebné věci do auta a vyrazili směr Bezměrov. Terinčina panička už několik takovýchto seminářů a dokonce i tábor s Terinkou absolvovala, a tak bylo rozhodnuto, že i já bych se měl něco nového naučit. Pan Ščučka je v oboru výcviků psů uznávaný člověk a spolupracuje i s chovateli v zahraničí. Jako novic na jeho seminářích jsem netušil, co mám očekávat, takže jsem prostě dorazil s tím, že zdokonalíme „poslušnost" naší kníračky a dozvím se jak správně koncipovat výcvik.
Již první půlhodina teoretické části semináře zbořila mé představy o správném výcviku psa. Velmi záživným a hlavně zábavným způsobem jsem se dozvěděl, jakých chyb se nejčastěji lidé při výcviku dopouštějí a jak tyto chyby napravit správným přístupem k výcviku (respektive jak vysvětlit psíkovi, aby se choval tak jak potřebujeme, a jak ho to naučit).
Pan Ščučka se stává psem... doslova :o)
Seminář byl zaměřený na pozitivní motivaci psa při výcviku a upřesnění vztahu mezi páníčkem (učitelem) a psem (žákem). Hlavním cílem bylo objasnit účastníkům semináře proč se jejich pes chová určitým způsobem. Každý pes se totiž chová jen tak, jak mu vysvětlil, nebo spíše nevysvětlil jeho páníček. Každý pes je naprosto přesvědčený o tom, že se chová správně. A správně je tak, aby mu to něco přineslo (nejlépe kus žvance) nebo alespoň páníčkovu pozornost.
Použití hlavního "motivátoru" .... granulek :o)
Problémem je, že se snažíme psa něco naučit, přitom s ním nemáme ustanoven ani základní způsob komunikace resp. společné řeči, které budeme rozumět oba. Na cvičácích trénujeme základní poslušnost a přitom ani netušíme, že cvičák je nejméně vhodné místo, kde by měl samotný výcvik probíhat. Abychom mohli psa něco naučit, musíme mu poskytnout vhodné prostředí, místo a čas cvik pochopit. Zároveň musíme dbát na to, aby se pes učil rád a měl motivaci s námi spolupracovat. Prostě výcvik musí být zároveň zábavou pro oba zúčastněné. Cílem nemá být zlomit psa tak, aby dělal to, co chci já! A pokud to nejde tak se psem cukat víc a víc, dokud pes nerezignuje úplně na všechno. Snahou každého psovoda by mělo být naučit se jakým způsobem psovi vysvětlit, aby dělal to co chceme, ale s radostí a se zájmem. Protože to co psa baví a vyvolá v něm pozitivní „odezvu" bude mít tendenci opakovat. A o to nám přeci jde.
Pan Ščučka názorně vysvětluje jak je to s taháním na vodítku
I v praktické části zazněly zajímavé informace
Po teoretickém bloku následovala odpoledne praktická část, kde se pan Ščučka individuálně věnoval každému psovi a upozorňoval jejich páníčky, kde přesně dělají chybu, a jak se jí vyvarovat. S otevřenou pusou jsem pak sledoval, jak lehce a nenásilně jde odnaučit psa nedělat to, co nechceme (např. štěkat na jiné psy). Stačí opravdu velmi málo. Pouze pochopit proč danou věc pes dělá, co mu to přináší a přesměrovat jeho pozornost jinam. Když jsem pana Ščučku pozoroval, měl jsem pocit, že psovi vidí přímo do hlavy. A v některých případech, že se sám stává psem... doslova :o)
Taky jsem pochopil, proč je důležité se psem mluvit v jednoduchých frázích a nejlépe jednoslovně. bez zbytečných pohybů tělem a máchání rukama. Jednoduchý a srozumitelný povel – nic víc, nic míň. Vše navíc psa rozptyluje a mate.
No, abych se zase moc nerozepisoval. Seminář byl opravdu velmi zajímavý a poučný. Rozhodně bych ho doporučil každému „pejskařovi", který svého čtyřnohého kamaráda nezvládá dle svých představ a chce na tom zapracovat a hlavně těm, kteří mají pocit, že zrovna jejich pes ...protože je to tahle rasa to se přece ví, je více tvrdohlavá a více agresivní a více hloupá než ostatní..... Dokonce si myslím, že pro začínající chovatele a majitele psů by měl být podobný seminář zaměřený na pozitivní motivaci ve výcviku psa povinný. Předešli by tak určitě zbytečným chybám ve výcviku svých psů.
Na stránky pana Ščučky se můžete podívat zde